Registr rizik – nezastupitelný pomocník při prevenci

Rizika a události ohrožující bezpečnost a zdraví zaměstnanců mohou číhat na každém pracovišti. O jaká rizika se jedná? Přesně na tuto otázku by měl odpovědět registr rizik. Jedná se o databázi všech rizik, která se v dané organizaci mohou objevit – například havárie, nehody, úrazy a další. Tento katalog rizik vychází ze zmapování všech činností, které jsou v dané organizaci vykonávány, všech strojů, technologií a dalších zařízení, ale rovněž pracovišť a dalších prostorů, které se mohou stát zdrojem ohrožení zaměstnanců či jiných osob. Registr rizik tak tvoří jeden ze základních kamenů prevence rizik.

Povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik

Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům hned několik základních povinností spojených s prevencí rizik. V první řadě zaměstnavatel musí vytvářet bezpečné pracovní prostředí, a to tím způsobem, že zvolí vhodnou organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zároveň přijme opatření, která umožní rizikům předcházet.

Neustálé vyhledávání nebezpečných činitelů

Dále je zaměstnavatel povinen vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjištěná rizika hodnotit a následně přijmout opatření, která povedou k jejich odstranění. V případě, že rizika odstranit nelze, musí je zaměstnavatel alespoň omezit tak, aby bylo ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců co nejmenší. Následně zaměstnavatel musí pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a řídit se metodami hodnocení rizik podle prováděcího právního předpisu.

Dokumentace registru rizik

Je nutné mít také určitou minimální dokumentaci. Do ní patří rozhodnutí zaměstnavatele o potřebných opatřeních, zodpovědnosti za jejich provedení a termínu provedení, tabulka se seznamem pracovišť a činností, s nimi spojené nebezpečné situace a opatření, která jsou nutná k minimalizaci rizik, a potvrzení, že zaměstnanci byli proškoleni o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (školení BOZP).

Kdo může hodnocení rizik v podniku provádět?

• Ve firmě s maximálně 25 zaměstnanci může výše zmíněné hodnocení rizik provádět sám zaměstnavatel – musí však znát veškeré aspekty jejich pracovních činností a zároveň být odborně způsobilý. To znamená, že musí mít alespoň středoškolské vzdělání s maturitou, vlastnit doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti a mít minimálně tříletou odbornou praxi (pokud daná fyzická osoba dokončila vyšší odborné vzdělání, stačí dvouletá praxe, v případě dokončeného vysokoškolského vzdělání v bakalářském či magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pak pouze roční praxe).
• Pokud má firma 26 až 500 zaměstnanců, může úkoly v prevenci rizik zajišťovat sám zaměstnavatel, jedna a více odborně způsobilých osob či externí specializovaná firma.
• U firmy s více než 500 zaměstnanci zajišťuje hodnocení rizik vždy jedna či více odborně způsobilých osob.

Postup pro hodnocení rizik

Jak vlastně hodnocení rizik probíhá? Jeho postup můžeme rozdělit do následujících sedmi částí:

1. Vymezení pracovního systému a zpracování seznamu činností

Jako první je potřeba vytvořit již zmiňovanou tabulku se seznamem míst a prostorů v daném pracovním sytému. Konkrétně se může jednat o všechny prostory, komunikace, prostředí, zařízení, technologie, ale také zaměstnance a další osoby vyskytující se na určitém pracovišti. Do tabulky je třeba zahrnout také seznam činností, které jsou vykonávány v jednotlivých pracovních prostorech. Je ale nezbytné si uvědomit, že na jednotlivých pracovištích obvykle probíhá hned několik různých činností – ať už postupně, nebo naráz.

2. Identifikace nebezpečí

V tomto kroku je nutné všechna pracovní místa a činnosti spojit s nebezpečím či nebezpečnou situací, ke které může dojít. V praxi to znamená, že během identifikace rizik je třeba odpovědět na tyto tři otázky:

• Existuje zdroj, jenž může způsobit škodu?
• Kdo (případně co) může být poškozen(o)?
• Jak může k poškození dojít?

Zdrojem informací bývají zkušenosti zaměstnanců i vlastních hodnotitelů a různé evidence pracovních úrazů a nehod.

3. Určení závažnosti rizik

Dalším bodem je takzvané oceňování rizik, při kterém hodnotitel posoudí, jak závažné může být případné poškození, a zároveň určí, jaká je pravděpodobnost, že k poškození dojde. V první řadě hodnotitel pro jakoukoli nebezpečnou situaci, kterou identifikoval v předchozím kroku, určí nejzávažnější možné poškození, a to pomocí čtyřstupňové hranice, která má následující hodnoty:

1. zanedbatelný – 1
2. významný – 5
3. kritický – 10
4. katastrofický - 15

Poté stanoví pravděpodobnost poranění podle této škály:

1. málo pravděpodobné (velmi malé ohrožení) – 1
2. pravděpodobné (malé ohrožení) – 5
3. velmi pravděpodobné (časté ohrožení) – 10
4. vysoce pravděpodobné (nepřetržité ohrožení) – 15

Pro určení výsledné hodnoty rizika poškození zdraví pak stačí obě hodnoty vybrané ze stupnic vynásobit, riziko je tedy součinem závažnosti a pravděpodobnosti.

4. Hodnocení rizik

Na oceňování rizik navazuje jejich hodnocení. V tomto kroku hodnotitel usoudí, zda je možné rizika přijmout, případně jaká opatření jsou nutná k jejich odstranění či omezení. Pokud je hodnota rizika poškození zdraví (tedy součin závažnosti a pravděpodobnosti rizika) nižší než 15, jedná se o přijatelnou úroveň. V rozsahu 15 – 75 je vyžadována zvýšená pozornost, v rozmezí 75 – 150 pak odstranění, a to v termínu, který je určen podle charakteru nebezpečí. Jestliže je hodnota rizika poškození zdraví vyšší než 150, je nutné riziko odstranit okamžitě.

5. Odstranění či omezení rizik

Na základě všech výše uvedených kroků je nezbytné přijmout taková opatření, která povedou k odstranění rizik. V případě, že to není možné, je nutné zavést opatření, která budou mít za následek alespoň jejich omezení, aby byly splněny všechny požadavky stanovené právními předpisy a technickými normami a ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo co nejmenší. Rizika je možné odstranit například změnou technologického postupu, použitím výstražných značek a podobně.

6. Pravidelné hodnocení rizik

Hodnocení rizik je nutné provádět v pravidelných intervalech. Nezbytné je také po každé změně, která by mohla mít vliv na bezpečnost práce, po nehodě či úrazu a na základě pokynu příslušného odborového orgánu, orgánů Inspekce práce nebo orgánů ochrany veřejného zdraví či návrhu zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

7. Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci

Aby byl celý proces hodnocení rizik kompletní, je ještě potřeba zaměstnance a příslušné odborové orgány seznámit s výsledky hodnocení rizik, projednat je s nimi a vysvětlit jim nově přijatá bezpečnostní opatření. Zároveň je povinností zaměstnavatele svým zaměstnancům zajistit školení o právních a ostatních předpisech o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kvalitně provedená analýza rizik by tedy měla zahrnovat stanovení možných hrozeb, vyhodnocení pravděpodobnosti hrozeb a výše možných ztrát, vytvoření plánu řízení rizik a jejich vlastní řízení. Při její tvorbě je nutné brát v potaz situace a události, které by mohly být příčinou úrazů či onemocnění, samotné potenciální úrazy a onemocnění a jejich charakter, ale stejně tak nehody, úrazy a onemocnění, které nastaly již v minulosti.