Jak se dělá posouzení požárního nebezpečí a začlenění do kategorie podle míry nebezpečí

Všechny právnické a podnikající fyzické osoby, ale také ministerstva a jiné státní orgány, mají dle zákona zabezpečit plnění povinností na úseku požární ochrany. Rozsah jejich povinností je odlišný v návaznosti na kategorii provozované činnosti, o které zde bude řeč. Jednou z nejdůležitějších povinností, kterou mají všichni zmiňovaní, je zajistit začlenění své podnikatelské činnosti do požárního nebezpečí podle míry nebezpečí, a to do jedné ze tří kategorií. Tyto kategorie obsahují kritéria a další požadavky, na jejichž základě se vyhodnocuje, jak dané nebezpečí posoudit a začlenit.

Zákon nařizující členění

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí nařizuje § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

Vysvětlivky některých termínů

Nahodilé požární zatížení

Nahodilé požární zatížení je výpočet, do kterého se započítává hmotnost a výhřevnost hořlavých látek, které se za běžných podmínek jejich užívání nachází v požárním úseku. Jedná se například o předměty vyskytující se v daném zařízení - obytné vybavení, nábytek, knihy, koberce, obaly, izolace, náplně, skladované hořlavé látky a další hořlavé zařizovací předměty. Naopak se do nahodilého zatížení nezapočítávají pevně zabudované stavební hmoty a konstrukce. Výpočet nahodilého požárního zatížení se vypočítává dle druhu provozu a na základě tabulkových hodnot.

Požární úsek

Požární úsek je prostor stavebního objektu, který je ohraničený či oddělený od ostatních částí daného objektu nebo od jiných sousedních objektů pomocí požárně dělících konstrukcí nebo také požárně bezpečnostních zařízení. Zároveň je požární úsek základní jednotkou při posuzování požární bezpečnosti stavebních objektů.

Kategorie požárního nebezpečí

Podle míry požárního nebezpečí se činnosti člení do následujících třech kategorií:

• s vysokým požárním nebezpečím
• se zvýšeným požárním nebezpečím
• bez zvýšeného požárního nebezpečí

Pojďme si jednotlivé kategorie požárního nebezpečí trochu rozebrat, abyste později pochopili, jak a podle jakých kritérií se provádí posuzování a začleňování pravě vaší činnosti.

Důležité: posuzování se provádí sestupně, tedy tak, že se analýza provádí od nejhorší varianty, tedy od činnosti s vysokým požárním nebezpečím k činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Pokud posouzení vaší činnosti nebude vykazovat signály, které by vedly ke začlenění do těchto dvou kategorií, pak teprve se lze zabývat kategorií činnosti bez požárního nebezpečí.

Činnosti s vysokým požárním nebezpečím

• činnosti, při kterých se vyskytují látky nebo směsi, které jsou klasifikované podle zvláštních právních předpisů o chemických látkách - například vysoce a extrémně hořlavé látky nebo látky oxidující, dále látky a směsi, které jsou zařazeny do zvláštních kategorií nebezpečnosti, pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun
• činnosti, při kterých dochází k vyrábění nebo plnění zásobníků, nádob nebo cisteren hořlavými kapaliny, plyny či plyny, které podporují hoření, s roční produkcí 5 000 tun a více
• činnosti v provozovnách, ve kterých dochází k přepravě kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštních právních předpisů o chemických látkách (hořlavé), přičemž při zabezpečení přepravy dochází k přečerpávání a zvyšování tlaku v potrubí, které má vnitřní průměr 0,8 m a více
• činnosti v budovách, které mají 15 a více nadzemních podlaží nebo jsou vyšší než 45 m
• činnosti v podzemních prostorách, které se vyznačují nahodilým požárním zatížením o 15 kg/m2, a ve kterých se současně může nacházet více jak 200 osob

Tip: Kompletní výčet těchto činností s vysokým požárním nebezpečím naleznete v § 4 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

Činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím

• činnosti, u kterých se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku látky a směsi, jež jsou klasifikované dle zvláštních právních předpisů o chemických látkách - například oxidující nebo hořlavé látky nebo látky a směsi, které jsou zařazeny do zvláštních kategorií nebezpečnosti, pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů ve stavu kapalném
• činnosti, při kterých dochází k výskytu hořlavých nebo hoření podporujících plynů v zásobnících či nádobách, jako jsou láhve či sudy, které při součtu objemů těchto nádob převýší 100 litrů a jsou umístěny v jednom prostoru či požárním úseku, ale také v případě, že se v těchto prostorách nachází nádoby na zkapalněné uhlovodíkové plyny, kterých je více než 60 kg
• činnosti, při kterých se v procesu výroby nebo při manipulaci vyskytuje hořlavý prach či páry hořlavých kapalin v ovzduší či v zařízení, a to v takové míře, při které nelze vyloučit, že vzniknou výbušné koncentrace nebo by se mohl hořlavý prach usadit v souvislé vrstvě nejméně 1 mm
• činnosti ve výrobě či výrobních procesech, při kterých se na pracovišti s nejméně třemi pracovníky vyskytuje tzv. nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší
• činnosti v prostorách, ve kterých je výskyt nahodilého požárního zatížení 120 kg/m2 a vyšší
• činnosti, při kterých dochází k používání otevřeného ohně nebo jsou přítomny jiné zdroje zapálení v přítomnosti hořlavých látek ve všech skupenstvích (pevné, kapalné, plynné), vyjímaje lokálních spotřebičů, vytápění, vaření a ohřevu vody
• činnosti, které probíhají v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích či budovách o výšce, které jsou větší než 22,5 m, vyjímaje bytových domů
• činnosti ve stavbách, kde se shromažďuje větší počet osob, obchodech, ubytovacích zařízeních a ve stavbách, které jsou zkolaudovány pro handykepované
• činnosti v podzemních stavbách, které jsou určeny k poskytování služeb, obchody s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může nacházet sedm a více osob
• činnosti, při kterých nejsou běžné podmínky pro požární zásah

Tip: Kompletní výčet těchto činností se zvýšeným požárním nebezpečím naleznete v § 4 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

Činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí

Činnosti, které jsou klasifikovány bez zvýšeného požárního nebezpečí jsou ty, které nejsou uvedeny v předchozích dvou kategoriích, tedy v činnosti s vysokým požárním nebezpečím a činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.

Jak tedy probíhá posouzení a začlenění?

Začlenění do kategorie požárního nebezpečí probíhá na základě posouzení všech výše uvedených kritérií činností. Jedná se o velmi odborný proces, při kterém požární technik zhodnotí velkou řadu faktorů, na jejichž základě následně přiřadí vaši firmu do jedné ze tří příslušných kategorií. Tuto zkutečnost je pak nutné zanést do dokumentace požární ochrany.

Toto začlenění vyžaduje patřičnou odbornou znalost požadavků a právních předpisů týkajících se požární ochrany a vyžaduje velmi pečlivou analýzu stavu všech činností s přihlédnutím na celkový charakter firmy. Nelze se domnívat, že ho lze udělat “horkou jehlou”, protože se na něj vážou i další povinnosti týkající se požární ochrany.

V případě, že se začleněním do kategorie požárního nebezpečí nemáte žádné zkušenosti, požádejte specialistu na požární ochranu o jeho provedení. S těmito úkoly vám rádi pomůžeme i my. Podívejte se na naše služby zpracování dokumentace BOZP a PO nebo nás rovnou kontaktujte.

Další povinnosti po začlenění do kategorie požárního nebezpečí

Neměli byste také zapomenout na to, že v návaznosti na začlenění do kategorie požárního nebezpečí se na vás vztahují další povinnosti v oblasti požární ochrany, a to:

• preventivní požární prohlídky
• školení požární ochrany
• zpracování dokumentace požární ochrany

V níže uvedené tabulce si můžete zkontrolovat, o jaké činnosti se konkrétně jedná.

PPH – preventivní požární hlídka
ZPN – zvýšené požární nebezpečí
OZ PO – organizace zabezpečení PO
PPN – posouzení požárního nebezpečí

CRDR s.r.o.