Proškolili jste zaměstnance, vytvořili jste registr rizik, zavedli knihu úrazů, provedli jste interní audit. A teď si možná myslíte, že se o oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) nemusíte starat. Ale to je velký omyl, který může mít velmi nepříjemné následky. Nejen, že vám za to hrozí pokuty, především tím však ohrožujete své zaměstnance. Toho se bohužel dopouští celá řada zaměstnavatelů. Nebuďte jedním z nich a na bezpečnosti práce a ochrany zdraví svých zaměstnanců pracujte soustavně.
Čím začít? Nejlépe prevencí. Vyplatí se vám to. Každý zaměstnavatel je ostatně ze zákona povinen vyhledávat a hodnotit rizika – a to neustále. Jak tento proces probíhá? Zaměstnavatel musí zajistit zmapování všech činností, které se na daném pracovišti provádějí, strojů, technologií a dalších zařízení. Zmapovat je nutné celé pracoviště i další prostory, v nichž by mohlo dojít k ohrožení zaměstnanců nebo jiných lidí.
Toto zmapování by mělo vést k tomu, že zaměstnavatel zjistí, jaká bezpečnostní rizika se na daném pracovišti vyskytují. Tato rizika musí hodnotit a následně přijmout taková opatření, která budou mít za následek jejich odstranění. Pokud je zcela odstranit nelze, musí být alespoň minimalizována.
Hodnocení rizik může ve firmě, která má maximálně 25 zaměstnanců, provádět sám zaměstnavatel. Musí ale být zkušený a znát veškeré charakteristiky daných pracovních činností. Jestliže má firma 26 až 500 zaměstnanců, může hodnocení zajistit také sám zaměstnavatel, pokud má odbornou způsobilost v prevenci rizik, či jedna nebo více odborně způsobilých osob nebo externí specializovaná firma. U větší společnosti vždy rizika hodnotí jedna či více odborně způsobilých osob.
1. Vymezení pracovního systému a zpracování seznamu činností
V tuto chvíli je třeba vytvořit tabulku, v níž budou zapsány veškeré prostory pracovního systému. V tabulce musí být uvedeni i zaměstnanci a další lidé, kteří se na pracovišti vyskytují, dále také stroje a technologie. Obsahovat může i seznam činností vykonávaných v těchto pracovních prostorech.
2. Identifikace rizik - nebezpečí
Při identifikaci rizik je nutné odpovědět na tyto tři otázky:
Na tyto otázky by měli odpovědět nejen hodnotitelé evidence pracovních úrazů a nehod, ale především sami zaměstnanci. Jejich zkušenosti jsou k nezaplacení.
3. Závažnost rizik
Ve třetím kroku hodnotitel musí posoudit závažnost případného poškození a zároveň pravděpodobnost, že k tomuto poškození dojde.
4. Hodnocení rizik
Po zhodnocení závažnosti rizik je třeba rozhodnout, zda je možné daná rizika přijmout. Pokud je přijmout nelze, musí se zajistit opatření, která povedou k jejich odstranění nebo alespoň minimalizaci.
5. Odstranění a omezení rizik
Následně je nutné opatření vedoucí k odstranění či omezení rizik přijmout. K odstranění rizik mnohdy stačí pouze změnit technologický postup, použít výstražné značky a podobně.
6. Projednání zjištěných rizik se zaměstnanci
Aby vše dobře fungovalo a přijatá opatření byla účinná, je nutné o výsledku hodnocení rizik informovat zaměstnance a příslušné odborové orgány. Je třeba jim nová bezpečnostní pravidla jasně vysvětlit.
7. Pravidelné hodnocení rizik
Jak už jsme se zmínili, hodnocení rizik je potřeba provádět pravidelně. Zákon neukládá, jak často by k němu mělo docházet. Vždy to však musí být po změně, která by mohla mít za následek omezení bezpečnosti práce, po nehodě či pracovním úrazu, ale také na pokyn příslušného odborového orgánu, orgánů Inspekce práce nebo orgánů ochrany veřejného zdraví. S podnětem může přijít i zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP.
S hodnocením rizik úzce souvisí potřeba pravidelné aktualizace registru rizik. Dobře vedený registr rizik je totiž výsledkem kvalitního hodnocení rizik. Zaznamenávají se do něj informace o všech výše uvedených krocích. Tím vznikne databáze veškerých rizik spojených s daným pracovištěm. Tu je ale nutné pravidelně aktualizovat. Charakter pracoviště i jeho podmínky se totiž časem mění. Může k tomu docházet přirozenou cestou nebo například tím, že zaměstnavatel zavede nové technologické postupy, zakoupí nový stroj a podobně. A tím vznikají nová rizika, která je nutné zhodnotit a zavést do registru.
Výhodou je, že správně aktualizovaný registr rizik může zamezit pracovnímu úrazu. Přesto ale spousta zaměstnavatelů k jeho aktualizaci přistupuje až poté, co k tomuto úrazu dojde. A to je pozdě.
Aktualizovat je nutné i zbylé části dokumentace BOZP. Málokterá úprava v registru rizik se projeví pouze v registru. Často se změny týkají i dalších interních směrnic v rámci dokumentace a tak by se nemělo zapomínat i na tyto souvztažnosti. Někdy to bývá aktualizace již zavedených směrnic či předpisů, jindy je potřeba vytvořit zcela nové dokumenty.
Jak už jsme se zmínili, pro bezpečnost na pracovišti je důležité, aby zaměstnanci byli seznámeni s příslušnými nařízeními. Právě proto je nesmírně důležité jejich pravidelné školení. Tím nejdůležitějším je školení BOZP. I když není dáno, co přesně by mělo školení obsahovat (každé pracoviště totiž má svá vlastní specifika), je důležité dbát na prevenci rizik. Až podle vyhledaných rizik by mělo dojít k rozhodnutí, co školení BOZP bude obsahovat.
Školení o právních a ostatních předpisech souvisejících s BOZP ale není jedinou povinností zaměstnavatele v této oblasti. Zároveň totiž musí pravidelně kontrolovat znalosti svých zaměstnanců a to, zda dané předpisy opravdu plní.
Jsou případy, kdy je školení BOZP bezpodmínečně nutné, například při nástupu nového pracovníka nebo změně technologických postupů. Kromě toho je ale správné toto školení provádět pravidelně. To samé platí i pro školení požární ochrany, které by měli zaměstnanci absolvovat hned při nástupu do zaměstnání a následně alespoň jednou za dva roky (u vedoucích zaměstnanců jednou za tři roky). Pravidelnost je nutná i u školení první pomoci. V závislosti na bezpečnostních rizicích musí zaměstnavatel zajistit dostatečný počet zaměstnanců k organizaci první pomoci. Ti by se měli vzdělávat nejen v teoretické úrovni, ale dovednosti by si měli i nacvičovat prakticky.
I přes dodržování veškerých povinností a nařízení se může stát, že dojde k pracovnímu úrazu. A na řadu pak přichází kniha úrazů. V ní totiž musí zaměstnavatel evidovat veškeré pracovní úrazy – i ty, které neskončily pracovní neschopností zaměstnance. Správná evidence úrazů by měla vést k efektivnějšímu vyhledávání a odstraňování bezpečnostních rizik. Právě proto je knihu úrazů nutné neustále aktualizovat.
Ani tím ale práce v oblasti BOZP nekončí. Další důležitou součástí prevence je pravidelné provádění prověrek BOZP (někdy také „audity BOZP“). Jejich cílem je zjistit, proč něco nefunguje tak, jak by mělo, a odhalit skrytá nebezpečí. Zároveň se snaží navrhnout spolehlivý a především fungující bezpečnostní systém.
Během prověrky se provádějí kroky, o kterých jsme se již zmínili – identifikace nebezpečí, hodnocení bezpečnostních rizik a navržení náhradního řešení, které zvýší ochranu zdraví zaměstnanců. To by mělo vést k tomu, že se sníží riziko pracovního úrazu.
Interní prověrka by měl nastolit funkční řízení BOZP a vést k ucelenému a jednotnému systému BOZP uvnitř organizace. Dokumentace BOZP by tak měla plně reflektovat zavedené procesy v organizaci a naopak.
Pokaždé, když je to potřeba. Prověrka BOZP se provádí ze zákoníku práce minimálně jednou za rok, nutností jsou ale i průběžné kontroly plnění požadavků v oblasti BOZP. Nezapomínejte na to, že auditem by měla procházet i samotná dokumentace BOZP, kde se hlídá její aktuálnost a soulad s legislativou.
Další povinností zaměstnavatele je zajistit provádění pravidelných kontrol a revizí technických zařízení – strojů spotřebičů a jiných zařízení. Někdy se mylně tvrdí, že pokud se pracoviště nenachází v jeho vlastní budově, není za ně zaměstnavatel zodpovědný. To ale není pravda, za stav majetku totiž odpovídá ten, kdo ho spravuje.
K čemu revize slouží? Především vám pomůže zjistit, v jakém stavu jsou vaše zařízení. Díky tomu budete schopni eliminovat riziko, že dojde k úrazu či požáru. Podle příslušného právního předpisu je bezpečné zařízení takové, které neohrožuje lidské zdraví, užitková zvířata, majetek a okolí. To se týká jak elektrospotřebičů tak i zařízení bez nutnosti přívodu elektrické energie.
Pravidelnost není v oblasti BOZP nutná jen tak náhodou. Je jasné, že za bezpečnost zaměstnanců odpovídá zaměstnavatel. Měl by se tedy snažit, aby pracoviště bylo co nejpříjemnější. Tím navíc pomáhá i sám sobě, na bezpečném pracovišti jsou zaměstnanci více spokojení, což se může projevit i na efektivitě jejich práce.
Kromě toho za neaktualizované dokumenty, směrnice a předpisy hrozí vysoké pokuty. Například u registru rizik je to až dvoumilionová sankce, chybějící evidence pracovních úrazů může vyjít na 400 tisíc korun a neprovádění pravidelných revizi elektrických zařízení na další dva miliony korun.
Například v případě, že dojde k požáru z elektrického spotřebiče, jenž nemá pravidelnou revizi. Pojišťovna bude zjišťovat, kdy byla naposledy provedena revize tohoto zařízení a v případě, že nepředložíte dokument o revizi, s největší pravděpodobností bude vaše odškodnění kráceno.
Věnujte proto práci v oblasti BOZP dostatečné množství času. Vyplatí se vám to.
CRDR s.r.o.
Nejste si jisti tím, co je ze zákona povinné a potřebujete poradit? Rádi byste znali konkrétní cenu pro vaši organizaci? Vyplňte jednoduchý formulář a my vám obratem odpovíme nebo zpracujeme nabídku. Na dotazy či poptávky odpovíme během několika málo minut, nejpozději však do 24 hodin.
chci znát cenu dokumentace BOZP a PO
obecný dotaz
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor
Zda vaše aktuální agenda odpovídá legislativě snadno ověříme jednoduchým vstupním auditem BOZP a PO. Zkontrolujeme nejen potřebné dokumenty, ale také fyzický stav vašich provozoven. Upozorníme vás na nedostatky a pomůžeme vám je odstranit. Výstupem auditu BOZP je závěrečná zpráva s konkrétními body a doporučením, jak vše uvést do legislativního pořádku. Audit BOZP a PO můžete objednat jak jednorázově tak i opakovaně.
Rozsah auditu je předem dohodnut se zákazníkem, nejčastěji se však jedná o následující:
BOZP-SYSTEM byl úspěšně prověřen soudními znalci ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú., jako vhodný nástroj pro školení zaměstnanců prostřednictvím e-learningu, který splňuje veškeré legislativní požadavky z hlediska BOZP a PO (znalecký posudek č. 004-02/2016).