Rizika a nebezpečí výbuchu při výrobě a zpracování plastů

Exploze při výrobě a zpracování plastů sice nepatří mezi nijak časté, nicméně i zde existují určitá rizika, o kterých je dobré vědět a zároveň dodržovat základní bezpečnostní pravidla. Každý provozovatel podobného průmyslového odvětví by také neměl zapomínat na to, že má povinnost zpracovat a aktualizovat dokumentaci o ochraně před výbuchem (DOPV) dle Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Pojďme se tedy podívat na jednotlivá rizika, ale také, jak jim předcházet.

Největší bezpečnostní rizika při výrobě plastu

Vzhledem k tomu, že výroba a zpracování plastů patří mezi mladší obory, většina těchto provozů je moderní. Z toho plyne, že tyto provozy bývají technologicky na velmi vysoké úrovni, což samozřejmě nahrává také lepší bezpečnosti práce a požární ochraně.

I přesto, že plasty jsou deriváty ropy, ale jednotlivé suroviny v něm se mohou lišit, jejich požární vlastnosti jsou velmi podobné. Největší bezpečnostní riziko v plastikářském průmyslu však představují zejména sklady vstupního plastového granulátu. Relativně často se tam totiž používají polykarbonátová nebo textilní sila, které bohužel není možné ochránit před výbuchem. Jedinou možností je zajistit a přijmout speciální preventivní opatření, která mají za cíl vyloučit všechny možné zdroje výbuchu, která se v daném provozu mohou vyskytovat.

Velké riziko nebezpečí výbuchu hraje také doprava plastového granulátu. Ten, zejména když je nekvalitní a dopravuje se z velké dálky, může obsahovat malé množství prachu, který vzniká třením granulátu, nebo přimícháním regranulátu s prachem. Prach z plastového granulátu je extrémně náchylný na statickou elektřinu. Při tření s jinými materiály umí totiž hromadit elektrický náboj. Navíc má velmi nízkou minimální iniciační energii.

1. Statická elektřina při dopravě plastů
2. Statická elektřina při drcení plastů
3. Prašné prostředí a úklid
4. Lepidla, pryskyřice a jejich páry

1. Statická elektřina při dopravě plastů

Jak už bylo napsáno o pár odstavců výš, statické elektřina je hlavním nepřítelem plastů, respektive plastového granulátu. Dodržujte proto tyto základní bezpečnostní opatření.

Při řešení dopravy plastového granulátu zajistěte, aby:

• byly použity správné a kvalitní materiály, které nejsou nebezpečné z hlediska elektrostatických výbojů,
• byla dodržena všechna bezpečnostní pravidla správné montáže zařízení pro přepravu, zejména pak vzájemné pospojování a uzemnění těchto zařízení,
• v zařízení na přepravu plastového granulátu byly použity elektricky vodivé součásti,
• nedošlo k propojení dvou elektricky vodivých částí potrubí, například z kovu, nevodivou hadicí z plastu.

2. Statická elektřina při drcení plastů

Jisté bezpečnostní riziko představuje také drcení plastů. Při něm totiž vzniká plastový regranulát, který obsahuje prach a používá se opět pro výrobu plastů. Hlavní nebezpečí vzniká při ruční manipulaci, kdy dochází k tomu, že pracovník jednotlivé výrobky vkládá vstupním otvorem do drtičky. Přítomný plastový prach se může například od jiskry vznítit a vybuchnout. Výbuch s velkou pravděpodobností sice nebude masivní, ale na poranění obsluhujícího to bohatě stačí.

3. Prašné prostředí a úklid

Při zpracování a výrobě plastů dochází také k broušení, řezání, leštění a dalšímu obrábění, což představuje vznik velkého množství odpadního materiálu. Je proto z hlediska bezpečnosti práce nutné zajistit pravidelný a kvalitní úklid. Ideální je odsávat prach přímo v místě jeho vzniku a to pomocí výkonných vysavačů, které jsou navíc certifikovány pro prostředí s rizikem výbuchu (ATEX). Nespoléhejte jen na prostorové odvětrávání.

Mohlo by vás zajímat: Bezpečný úklid v ATEX zónách. Vysávání a čištění v oblastech s rizikem výbuchu

4. Lepidla, pryskyřice a jejich páry

Dalším úskalím při výrobě a zpracování plastů je přítomnost lepidel, pryskyřice a podobných hořlavých materiálů, ale také jejich par. Pryskyřice, podobně jako olej, není z hlediska výbuchu až tak nebezpečná, protože její teplota vzplanutí se pohybuje okolo 100 °C. Při této teplotě může pryskyřice uvolňovat páry, které mohou být i výbušné. Lepidla, ale také například čisticí prostředky, představují podstatně vyšší riziko výbuchu. Ty totiž často obsahují aceton, metyletylketon a jiné podobné látky, která mají podstatně nižší bod vzplanutí.

Doporučujeme proto v provozech, ve kterých se s těmito látkami manipuluje, zajistit kvalitní a účinné odsávací systémy a systémy pro ředění výbušné atmosféry. Stejně tak doporučujeme v prostorách, kde se hromadí páry těchto hořlavých látek a výbušných plynů, zajistit kvalitní odvětrávání dle ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci.