Věděli jste, že skoronehoda může leccos napovědět o tom, v jakých částech systému BOZP máte mezery, potažmo, na co se zaměřit pro zlepšení bezpečnosti práce? Přečtěte si základní informace o tom, co je považováno za skoronehodu včetně konkrétních příkladů a dalších informací o hlášení, evidenci a vyšetřování.
Obsah článku:
Skoronehoda (angl. Near Miss, Near Injury, No Injury Damage Accident) je neplánovaná nežádoucí událost, při které shodou okolností nedošlo ke zranění či onemocnění člověka, poškození majetku nebo životního prostředí, avšak existoval potenciál, aby k takovému incidentu došlo. Díky šťastnému přerušení řetězce událostí sice nedošlo k negativním následkům, ale stačil by malý posun času a mimořádná událost by se stala.
Skoronehoda je indikátorem potenciálně závažného problému. Je možné, že se něco používá nesprávným způsobem, že je nesprávně nastavený pracovní postup či technologie. Je možné, že se nějakým způsobem pracovní proces zkracuje, protože si pracovník chce zjednodušit a zrychlit práci na úkor bezpečnosti. Stejně tak je možné, že zaměstnanci nebyli řádně proškoleni, že kontrolní opatření selhalo nebo není adekvátní. Pokud tedy dochází na pracovišti ke skoronehodám, je to znamení, že by se měla zlepšit bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
Skoronehoda je výsledkem nebezpečných činů způsobených lidskými chybami a nebezpečnými podmínkami z chybných pracovních procesů nebo systémů. Aby bylo možné demonstrovat, jak může řízení nebezpečných incidentů snížit jejich riziko, vyvinul Herbert William Heinrich, průkopník v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, teorii prevence nehod, známou jako Heinrichovu pyramidu. Podle Heinricha na každou smrtelnou nehodu připadá přibližně 300 nebezpečných činů, které jsou hlášeny jako skoronehody, což naznačuje, že jejich hlášení může snížit frekvenci nebezpečných činů a zároveň drasticky snížit pravděpodobnost vážných nebo dokonce smrtelných pracovních úrazů.
Heinrichova pyramida, někdy nazývaná též jako Heinrichův zákon nebo Heinrichův poměr, se v průběhu času aktualizovala na základě dalších analýz a studií pracovních úrazů. Je třeba si uvědomit, že čísla týkající se nehod a pracovních úrazů, které jsou uvedeny v jednotlivých pyramidách, se mohou od skutečných počtů lišit a v dnešní době už nemusí odpovídat skutečnosti.
Herbert W. Heinrich byl průkopníkem ve výzkumu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož publikace z roku 1931 Industrial Accident Prevention: A Scientific Approach byla založena na analýze údajů o pracovních úrazech a nehodách, které shromáždil jeho zaměstnavatel, velká pojišťovna. Tato práce, která trvala více než třicet let, identifikovala příčinné faktory průmyslových havárií včetně „nebezpečných jednání lidí“ a „nebezpečných mechanických nebo fyzických podmínek“.
Heinrichovo dílo bylo sledováno a šířeno v 70. letech 20. století Frankem E. Birdem, který pracoval pro pojišťovací společnost Severní Ameriky. F. Bird analyzoval více než 1,7 milionu nehod hlášených 297 spolupracujícími společnostmi. Tyto společnosti zastupovaly 21 různých průmyslových skupin zaměstnávajících 1,7 milionu zaměstnanců, kteří během analyzovaného období expozice odpracovali více než 3 miliardy hodin.
Postupem času došlo k dalším změnám, které jsou uvedeny v nehodových pyramidách z roku 1976 a 1999 výše.
Skoronehody je nutné hlásit a evidovat stejně, jako všechny ostatní nehody, pracovní úrazy a jiné mimořádné události.
Hlášení skoronehody provádí zaměstnanec zaměstnavateli, případně svědek zaměstnavateli. Velmi často se stává, že zaměstnanec skoronehodu neohlásí a to většinou z důvodu, že porušil bezpečnostní nařízení. Zaměstnavatel by proto neměl za skoronehodu zaměstnance sankcionovat, ale naopak ho motivovat k tomu, aby ji vždy ohlásil. Jako motivaci lze zvolit morální nebo hmotnou odměnu. Ohlášení skoronehody může totiž pro zaměstnavatele představovat velmi cennou informaci. Způsob ohlášení může být proveden osobně, ale také anonymně.
Evidenci skoronehody provádí zaměstnavatel a to podobným způsobem, jako např. pracovní úrazy a jiné mimořádné události. Měly by být tedy zaznamenány do registru rizik - tzn., že je nutné identifikovat nebezpečí, vyhodnotit závažnost a nastavit bezpečnostní opatření. Skoronehodu by měl zaměstnavatel mimo zaevidování také vyšetřit, aby zjistil, z jakého důvodu k ní došlo a jak tomu v budoucnu zabránit.
Vyšetření skoronehody by se mělo realizovat co nejdříve po jejím uskutečnění. To umožní zjistit, proč a jak k ní došlo. V budoucnu by vyšetření mělo snížit riziko a zabránit tomu, aby se opakovalo. Do vyšetřování by měly být zapojeny všechny zainteresované osoby (dotčená osoba a svědci), aby se podařilo shromáždit co nejvíce informací. Vyšetřující osoba by k těmto úkonům měla mít odpovídající znalosti a schopnosti.
Náš tip: pro hlášení, evidenci a vyšetřování nehod lze využít online nástroj BOZP-SYSTEM.
Mohlo by vás zajímat: Klíč k BOZP? Registr rizik. Naučte se, jak s ním pracovat
Nejste si jisti tím, co je ze zákona povinné a potřebujete poradit? Rádi byste znali konkrétní cenu pro vaši organizaci? Vyplňte jednoduchý formulář a my vám obratem odpovíme nebo zpracujeme nabídku. Na dotazy či poptávky odpovíme během několika málo minut, nejpozději však do 24 hodin.
chci znát cenu dokumentace BOZP a PO
obecný dotaz
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor
Zda vaše aktuální agenda odpovídá legislativě snadno ověříme jednoduchým vstupním auditem BOZP a PO. Zkontrolujeme nejen potřebné dokumenty, ale také fyzický stav vašich provozoven. Upozorníme vás na nedostatky a pomůžeme vám je odstranit. Výstupem auditu BOZP je závěrečná zpráva s konkrétními body a doporučením, jak vše uvést do legislativního pořádku. Audit BOZP a PO můžete objednat jak jednorázově tak i opakovaně.
Rozsah auditu je předem dohodnut se zákazníkem, nejčastěji se však jedná o následující:
BOZP-SYSTEM byl úspěšně prověřen soudními znalci ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú., jako vhodný nástroj pro školení zaměstnanců prostřednictvím e-learningu, který splňuje veškeré legislativní požadavky z hlediska BOZP a PO (znalecký posudek č. 004-02/2016).